Mnoho (nejen pěstounských) rodin se neobejde bez podpory. Pečují totiž o děti se specifickými potřebami. Ať už jde o potřeby vzdělávací, výchovné, o fyzické, mentální či kombinované hendikepy. A v pěstounských rodinách si musí navíc většinou poradit také s hendikepy a zraněními, které nejsou na první pohled vidět.
Uslyšíte zde příběh pěstounské rodiny Pavlů. Také zamýšlení nad systémem odborné pomoci Petry Krajtlové, klíčové pracovnice Sdružení pěstounských rodin v Brně, a vyprávění Bc. Marie Doležalové, vedoucí pracoviště Březejc centra Kociánka, o historii pracoviště a možnostech podpory rodin s dětmi se speciálními potřebami. O roli Střediska výchovné péče v systému pomoci promluví Mgr. Šárka Oplatková, psycholožka SVP Help me. Se svým komentářem se připojí i Mgr. Hana Burgetová, psycholožka pedagogicko-psychologické poradny v Brně.
Připravila: Karolina Antlová/ Námět: Julija Prejsová/ Hudba: Petra Bohemi/ Zvuk: Pavel Kunčar
V roce 2022 natáčíme za podpory MPSV – dotační titul Rodina a Nadace ČEZ. Děkujeme!
Podcast můžete sledovat také na Spotify, Google Podcasts a na našem YouTube kanále.
„Hodně lidí se diví, ale já jsem ji jinak vyškrtla ze svého života… Ale třeba za deset let budu mluvit jinak“
„…ti prarodiče, klademe si otázku, jestli si vůbec můžou říct NE“
„Seš babička – musíš, je to Tvoje povinnost… NENÍ“
Poslechnete si další střípky příběhů pěstounské péče. Tentokrát z příběhů babiček, kterým osud nadělil složité životní situace.
„Muž znamená sílu… Ale ta síla nemá být destruktivní, má být konstruktivní“
„Žena může být lepším soustružníkem, a muž… kuchařem. Jde o to, že je to naprosto individuální…“
„Normální člověk, i pěstoun… vezme dítě… a odjede na týden na výlet. Já vezmu… půlku (domácí) JIPky… Jde to, ale je to náročné“
„Musel jsem se oprostit od toho, že děti budou mít nějaké vlastnosti po mě nebo po manželce.“
„Já si myslím, že tu práci s těmi dětmi to nemůže dělat úplně každý… Na to potřebujete trochu jiné kvality.“
„S těmi dětma je to pořád nový… Tam máte pořád co objevovat… A zase musíte řešit vlastně sama sebe, musíte objevovat jak ty děti posouvat… musíte se posouvat…a to mne na tom baví.“
…aneb Ohlédnutí za třemi roky natáčení podcastu Náhradka. Uslyšíte v něm Mgr. Ing. Pavla Šmýda, ředitele Sdružení pěstounských rodin, Juliju Prejsovou, koordinátorku projektů Sdružení a autorku námětu Náhradky a Karolinu Antlovou, moderátorku a hlasovou lektorku, která stojí za celým procesem tvorby podcastu.
„Já bych nechtěla sklouznout někam, jakože pomáháme, jako děláme ty dobrý skutky. Ne, mě to obohatilo život…“ – Marcela Tobiášová je spolu s manželem dlouhodobou pěstounkou. Zpočátku působili jako pěstouni na přechodnou dobu.
V posledním letošním díle si povídáme s pěstounskou maminkou Marcelou Tobiášovou, Mgr. Leonou Fialovou a Mgr. Terezii Havlíčkovou z Rodičem jinak a brněnským kadeřníkem a jáhnem Janem Špilarem.
Odpuštění a vděčnost v souvislosti s náhradní péčí o ohrožené děti. Jedno emočně z nejtěžších spojení.
Snad většina těch, kdo se v oblasti sociálně právní ochrany dětí pohybuje, se k tématům odpuštění a vděčností musela aspoň někdy přiblížit a zkoumat je. Dotýkat se toho, jak je někdy těžké, ale důležité, odpouštět předchozím životním událostem dítěte a často i sami sobě…
V dalším díle Náhradky jsme se vydali za pěstounským tatínkem, který o své cestě pěstounstvím vypráví na Instagramovém účtu @cesta_pestouna, Alžbětou Candia Muñoz, psychoterapeutkou, pracující mimo jiné s ohroženými rodinami, a vnučkou profesora Zdeňka Matějčka, Hanou Stejskalovou, sociální pracovnici NRP ÚMČ Praha 5 a profesorem Pavlem Hoškem, teologem, vedoucím katedry Evangelické teologické fakulty UK.
V dalších příbězích z Náhradky uslyšíme touhu po sebepoznávání, sebepřijetí a naplnění svého poslání. „Člověk by chtěl spasit celý svět, že jo, všechny děti, co vidí, a někdy to nejde…“
„Ta touha po dokonalosti je cesta do pekel, protože vám to ty děti ukážou, že dokonalé je všechno, když to pojmete jako opravdově…“
V letošním roce pátráme po okolnostech, motivaci a důvodech, proč se lidi stávají pěstouny anebo těmi, kdo ohroženým dětem a rodinám pomáhají. Jak moc rozumí sami sobě? Proč dělají to, co dělají? Proč si zvolili cestu, jakou si zvolili?
V letošním roce pátráme po okolnostech, motivaci a důvodech, proč se lidi stávají pěstouny anebo těmi, kdo ohroženým dětem a rodinám pomáhají. V prvním díle se také ptáme, co pro ně v souvislosti s jejich životní cestou znamenají pojmy moudrost a odvaha?
„Člověk potřebuje něco jako rituály… něco, co se opakuje…nějakým způsobem zklidňuje…“ (Sandra Silná)
Poslechněte si poslední díl Náhradky v roce 2022, nejen o vánočních rituálech a tradicích.
Tento díl podcastové série Náhradka jsme věnovali Světovému dni dětí, který připadá na 20. listopadu. S čím se toto datum pojí? V roce 1959 přijalo Valné shromáždění OSN Deklaraci o právech dítěte, ve stejný den v roce 1989 pak Úmluvu o právech dítěte.
Mnoho (nejen pěstounských) rodin se neobejde bez podpory. Pečují totiž o děti se specifickými potřebami. Ať už jde o potřeby vzdělávací, výchovné, o fyzické, mentální či kombinované hendikepy.
Nový díl Náhradky ke stému výročí narození profesora Zdeňka Matějčka, ve kterém o svých snech, smyslu pěstounství, hodnotách mluví Mgr. Marek Roháček, Mgr. Marie Popovská, pěstounské maminky a profesor Zdeněk Matějček hlasem Igora Dostálka.
Co vše čeká zájemce na cestě k pěstounství? A lze se na pěstounství vůbec připravit? V novém díle přibližujeme zájemcům proces zprostředkování náhradní rodinné péče.
V čem se skrývá tajemství dobrého manželství a partnerství? Může být pěstounská péče stresovým faktorem ve vztahu dvou dospělých? A co je pro účastníky tohoto dílu podcastu Náhradka v partnerství nejdůležitější?
Jak moc se daří naplňovat pojem nejlepšího zájmu dítěte v souvislosti s pěstounskou péči? V tomto díle se dotkneme otázek potřeb dítěte a potřeb pěstounské rodiny.
Třetí díl podcastové série Náhradka. Ústředním tématem tohoto dílu je hledání odpovědi na otázky, proč se lidi stávají pěstouny a co je k tomu vede? Také se ptáme běžných účastníků dostihového dne Chuchle Areny na to, jak vnímají pěstounskou péči a pěstouny.
Jaká dilemata přináší náhradní rodičovství? Jak na takzvanou příslušnost k rodu a vlastní identitu nahlíží dospělí, kteří v náhradní rodině vyrostli? Jaké otázky vyvstávají ve chvíli, kdy se společnost snaží různými způsoby vyřešit nenaplněné rodičovství?